Nádraží Praha-Libeň

Nádraží situované na pomezí Libně a Vysočan. Stanice byla založena v roce 1877. Jde o frekventovaný dopravní uzel. Současná nádražní budova pochází ze 70. let, umístěná na východ od původní budovy silně poničené roku 1945 při bombardování libeňských průmyslových objektů. V blízkosti nové nádražní budovy se nachází konečná tramvajová zastávka Harfa, umělecké Studio Prám a v jeho těsném sousedství jsou právě dokončovány stavby agresivně převyšující stávající zástavbu.

ERIKA VELICKÁ (*1992, Praha) studovala v roce 2012 na pražské Vyšší odborné škole Scholastika (ateliér konceptu a instalace objektu, O. Brody, E. Šimera, P. Lysáček) a v letech 2013–2019 na Akademii výtvarných umění v Praze (sochařské ateliéry, J. Hendrych, J. Zeithamml, L. Rittstein, V. Míča; ateliér hostujícího pedagoga, S. Starling); od roku 2021 pokračuje v doktorském studiu na FaVU – VUT v Brně. V roce 2013 se zúčastnila sympozia na Usedlosti Chaos. Roku 2019 absolvovala stáž v ateliéru P. Morise v Athénách. Výběr ze společných a samostatných výstav: Nekraď z mý cesty bludný kruhy, Galerie Aspik, Praha, 2015; Ptal se vítr někoho, GAVU, Praha, 2017; Dolejší – Kaplan – Míča – Spirova – Velická, Galerie Klatovy / Klenová, 2018; thalassa – thalassa, City Surfer Office, Praha, 2019; Visiones, Behark Arkitektura, Bilbao, 2019; Strange Fruit, Výklady AXA, Praha, 2021; Socha pro komunitní centrum, H55, Praha, 2021. V roce 2022 působila jako odborná asistentka na AVU v Praze (Ateliér hostujícího umělce).

Iva Mladičová, Dagmar Šubrtová

Erika Velická
Nádraží jako osa světa

Erika Velická ve svých pracích často tematizuje sílu animálních archetypů, zajímá ji význam hranice – krajinné i sociální. Kriticky reflektuje rozostřenost pomezí prostoru přírodního/zvířecího a sociálního/lidského. Vytváří neurčitý a současně napjatý mezistav plný polaritní rozporuplnosti. Pracuje s tématy utrpení, hledání úniku. Svou instalací v prostoru nádraží Libeň pojednává typické „nemísto“, situované na rozhraní pozemků v majetku Správy železnic a města. Toto ne-místo evidentně slouží převážně k rychlému průchodu pěšinou-zkratkou nebo k venčení psů. Viditelným zábradlím vymezený půdorys úzkého schodiště vedoucího do neurčitých sklepních prostor, betonový blok asi s funkcí „hraničního kamene“ a betonový přístřešek spoludefinují dost neutěšenou konfiguraci v prostoru, v němž nikdo netouží pobýt ani o minutu déle, než je nezbytně nutné. Autorka vytváří scénu pro možné děje, dočasné „průsečíky mytologie čtvrti a mytologie konkrétní existence“. Umocňuje pocit prázdnosti místa, v němž zdánlivě chybí smysl. O to inspirativnější může být, neboť se nachází jakoby mimo jakýkoliv oficiální řád, může být prostorem pro osobní výpovědi „úzkosti i kreativního snění“. Může se stát „světem dětských her (archetyp skrýše a labyrintu, které jsou spjaty se světem dobrodružných knížek a filmů)“ a také útočištěm bezdomovců. (Michal Ajvaz) Ne-místo – jako by pohyb v něm byl cílem, „míjené místo“, obdobně jako samotné nádraží: „místo, ve kterém nemáme vůli spočinout“ (Anna Beata Háblová). 

Realizační tým

Umělecký ředitel:
Čestmír Suška

Kurátorky:
Dagmar Šubrtová a Iva Mladičová

Manažerka produkce:
Ivana Vodičková

PR:
Klára Sofie Střihavková

Produkce:
Dan Toman, Josefína Frýbová,
Jarka Janíčková

Technický manažer:
Martin Pertl

Grafický design:
Jáchym Moravec a David Babka

Web:
Simona Sušková

Poděkování:
Miroslav Bílek, Blanka Němcová, Vojtěch Pollák, Richard Janeček, Matěj Remeš, Rebeka Široká, Matyáš Kořínek, Vladislav Tesárek – Kladenský pivovar

Záštita

Záštitu nad Festivalem m3 laskavě přijali:

Mgr. Milan Volf
primátor města Kladna

Doc. Ing. arch. Petr Hlaváček
náměstek hl. města Prahy

MgA. Hana Třeštíková
radní hl. města Prahy

Česká komora Architektů

MgA. David Kašpar
místostarosta MČ P10

Mgr. Ondřej Kolář
starosta MČ P6

Pro školy

Předešlé ročníky