Nádraží Praha-Vršovice
Založeno počátkem 80. let 19. století. V letech 2002–2008 proběhla rekonstrukce neoklasicistní nádražní budovy z roku 1899. V rámci modernizace stanice byl nedávno zprovozněn místními obyvateli dlouho očekávaný podchod propojující Vršovice s Nuslemi. Nedaleko nádraží směrem k vrchu Bohdalec se rozprostírají dělnické kolonie Sedmidomky a Na Slatinách.


PETR STIBRAL (*1977, Praha) studoval v letech 1997–2004 na pražské Akademii výtvarných umění (ateliér sochařství, J. Zeithamml; ateliér grafiky, V. Kokolia). Od roku 2004 proběhla řada jeho samostatných výstav, z posledních let uveďme např. Doma, Topičův salon, Praha, 2019; z účastí na společných výstavách např. M3 / Umění v prostoru, Praha, 2017; Alej světců, GASK, Kutná Hora, od 2018; Jak lesy myslí, OGV, Jihlava, 2018; Divoce, NoD, Praha, 2020; RAW (společně s J. Lipavským a M. Lipavským), Východočeská galerie v Pardubicích, 2022. Je autorem mnoha site-specific instalací a intervencí do městského i krajinného prostoru, např. Prostor v okenním rámu, Praha, 2011; Pod železničním mostem, Praha, 2014; Vzpomínka na táboření, Šumava, 2017; Soukromý prostor v pražské autobusové lince 136, 2018; Pomník Karlu Balcarovi, Praha, 2020. Od roku 2014 vyučuje sochařství a kresbu na Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové a SUPŠ v Praze.
Petr Stibral
Pomník zahrádkářské kolonii Na Slatinách
Petra Stibrala zajímají možnosti sochařských intervencí do specifických městských i přírodních prostorů. Může jít o vizuální metafory poetického charakteru, v posledních letech se ale zaměřuje spíše na témata se silným sociálním obsahem. Pro současnou instalaci zvolil park mezi nádražím Praha-Vršovice a blízkou tramvajovou zastávkou. Vytvořil archetyp jednoduché dřevěné boudy se siluetou vzrostlého stromu, jako pomník mizejícímu fenoménu zahrádkářských osad. Ty existují v Praze od konce 19. století a nepochybně zvyšují pestrost městského organismu. Nedaleko vršovického nádraží směrem k vrchu Bohdalec se nacházejí bývalé chudinské osady Sedmidomky a Slatiny, dnes funkční jako zahrádkářské kolonie, místa bezdomovců, ale i domovy potomků původních obyvatel z 20. a 30. let minulého století. Obě lokality mají unikátní historicko-ekologickou hodnotu. V nedávné době bylo rozhodnuto o modernizaci oblasti Slatin, a vyvstalo tak riziko trvalé ztráty další zelené plochy v celku velkoměsta. I když lze takové „divoké“ plochy pojmout v rámci modernizace invenčně, většinou nenávratně mizí v důsledku developerské touhy maximalizovat počty administrativních budov i množství tzv. rezidentů. Petr Stibral se pomníkem vyjadřuje i obecně k pojetí koncepce velkoměstského prostoru – nepodporuje jeho vidění jako zdroje ke genezi zisku, ale ctí právo na město toho, kdo v něm žije.
Realizační tým
Umělecký ředitel:
Čestmír Suška
Kurátorky:
Dagmar Šubrtová a Iva Mladičová
Manažerka produkce:
Ivana Vodičková
PR:
Klára Sofie Střihavková
Produkce:
Dan Toman, Josefína Frýbová,
Jarka Janíčková
Technický manažer:
Martin Pertl
Grafický design:
Jáchym Moravec a David Babka
Web:
Simona Sušková
Poděkování:
Miroslav Bílek, Blanka Němcová, Vojtěch Pollák, Richard Janeček, Matěj Remeš, Rebeka Široká, Matyáš Kořínek, Vladislav Tesárek – Kladenský pivovar
Záštita
Záštitu nad Festivalem m3 laskavě přijali:
Mgr. Milan Volf
primátor města Kladna
Doc. Ing. arch. Petr Hlaváček
náměstek hl. města Prahy
MgA. Hana Třeštíková
radní hl. města Prahy
Česká komora Architektů
MgA. David Kašpar
místostarosta MČ P10
Mgr. Ondřej Kolář
starosta MČ P6
Pro školy
- Grafické listy