Festival není jen statickou výstavou, ale živým procesem, který odstartujeme sérií událostí.
Program 7. ročníku festivalu m3 odstartuje v neděli 14. června v 10:00 akcí „Proutkaření – Spodní vody II. na Letné, kde budeme společně s Martinem Zetovou a odborníky hledat neviditelné zdroje vody pod povrchem města.
Hlavní zahájení festivalu proběhne v úterý 16. června: nejprve se v 15:00 vydáme na komentovanou procházku „Po linii vertikality“ od stavební jámy na Letné až na Palmovku, abychom v 18:00 celý ročník slavnostně otevřeli vernisáží v Café Pauza. Tím se spustí hlavní část programu, která bude v lokalitách Prahy 7 a 8 probíhat po celé léto a nabídne řadu uměleckých realizací, instalací i performativních událostí.
Festivalová sezóna, protkaná doprovodným programem, potrvá až do podzimní rovnodennosti a bude zakončena 22. září 2026.
V pojmu vertikalita se pro nás střetává geomorfologie, fyzika, politika i psychologie.
Vertikalita jako pohyb po svislé ose, směrem do hloubky i výšky, po vrstvách, skrz různé substance. S vertikalitou souvisí rovněž čas – zrychlení, zpomalení, gravitace nebo změny teplot. V kontextu společenském se chceme stávat více horizontálními, vertikalita není žádoucí – je symbolem mocenských struktur. V rámci vertikality je možné uvažovat také o podvědomí, vědomí a „nadvědomí“, které se nemusí týkat pouze lidského psyché, ale také architektury míst.
Městský prostor zahrnuje princip vrstvení a překrývání. Přes podvědomou snahu o více horizontální, a snad tedy i spravedlivější uspořádání společnosti, absolutní realizace tohoto ideového plánu není z hlediska geografických limitů možná. Naše realita se nachází v průniku dvou dystopických modelů – „sídliště naležato“ a High Rise J. G. Ballarda. V projektu pracujeme se dvěma protipóly – zahloubenou jámou a do nebe čnícím skeletem. Obě lokace v sobě nesou pro nás velmi zajímavé nánosy pamětí, které chceme zkoumat, vést s nimi kritický dialog.
Faxen je rakouský umělecký kolektiv působící mezi Lincem a Vídní, věnující se zvukovému umění a akustickým experimentům, a to jak v performativní rovině, tak v podobě prostorových instalací. Společně zkoumají hranice mezi akustikou každodennosti a hudbou, mezi slyšením a aktivním nasloucháním.
zweintopf (založeno v roce 2006 v Grazu) je umělecké duo tvořené Evou Pichler a Gerhardem Pichlerem. Ve své tvorbě se věnují „poezii obyčejných věcí“ a kromě instalací šitých na míru konkrétním místům, objektů a videí vytvářejí také koncepty, které realizují jako umění ve veřejném prostoru nebo jako neohlášené intervence.
Mia Milgrom je výtvarná umělkyně, absolventka AVU v Praze. Ve své tvorbě zpracovává témata lidské a mimo-lidské péče a systémů podpory. Její prostorové instalace oscilují mezi křehkými momenty rozpadu a symbiózou jednotlivých částí. Kombinováním přírodních a syntetických materiálů vytváří nečekané vztahy a alternativní možnosti napojení.
Alena Kotzmannová je vizuální umělkyně, vedoucí ateliéru Fotografie 2 na UMPRUM v Praze. Pro její tvorbu je příznačný opakovaný návrat k tématům paměti, komunikace, zpochybnění vnímání času. Motivy zkoumá z posunuté perspektivy a často odkrývá utajené vrstvy situací.
Artur Margot je absolventem a současně doktorandem ateliéru Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové na pražské AVU. Ve své tvorbě, s níž často vstupuje do veřejného prostoru, se zaměřuje na hranice mezi různými typy prostranství, jejich mediálními možnostmi a politickými režimy. Zkoumá jemné přechody mezi soukromým a veřejným, stejně jako mezi svobodným a nesvobodným.
https://www.otevrenakultura.cz/cs/artur-magrot
Rudolf Samohejl je vizuální umělec působící v Belgii a České republice. Jeho díla jsou „sochařské situace“, jejichž výsledný zážitek dotváří samotné prostředí i interakce publika. Ve své práci často zachycuje designové a architektonické procesy a jejich estetiku. Současnost i budoucnost tematizuje skrze otázky spojené s technologiemi, urbanizací a konzumerismem.
Martin Zetová je vizuální umělec pracující s médii sochy, kresby, fotografie, videa i performance. Ve svých dílech, která nepostrádají humor, často reaguje na politické a společenské dění, zabývá se historií a zkoumá roli umělce.
V červnu 2025 se otevírá 7. ročník Festivalu m³ / Umění v prostoru. Jeho pořadatelem je Studio Bubec specializující se na kultivaci veřejného prostoru ve spolupráci s odborníky z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Galerie hlavního města Prahy a Vysoké školy umělecko-průmyslové. Od roku 2017 se na něm podílelo více jak pět desítek předních českých i zahraničních umělců.
Od svých počátků se profiluje jako náročný typ umělecké intervence zasahující do společného prostoru. Umělecká rada vybírá pro každý ročník kurátory s odlišnými koncepty, způsoby práce, chápáním podoby, role a působení umění. Ti pak hledají zajímavé lokality především v rámci hlavního města, se kterými pracují vzhledem k specifikám místa různými způsoby. Smyslem Festivalu m3 / Umění v prostoru je na základě intervencí vybraných umělců ozvláštnit veřejný prostor metropole, zprostředkovat návštěvníkům i obyvatelům města kontakt s aktuálním uměním, a jeho prostřednictvím aktivně vytvářet nové kontexty místa. Název festivalu odkazuje ke komplexní povaze akce, v níž stabilní díla organicky doplňují akční a performativní intervence, prohlídky, workshopy. V průběhu několika ročníků se podařilo získat renomé kvalitní přehlídky sofistikovaně pracující s uměleckými, historickými a sociálními kontexty v duchu aktuálních uměleckých trendů. Od roku 2023 probíhá festival formou bienále.
Ve své tvůrčí praxi kombinuje různé postupy – věnuje se volné tvorbě, kurátorské, produkční, výzkumné i kulturně-advokační činnosti, a to jak individuálně, tak jako členka spolků, kolektivů a pracovních skupin. Zabývá se tématy spojenými s veřejným prostorem, akustickou ekologií, nehierarchickou spoluprací či nerůstovými principy v umění. Prostřednictvím svých projektů se často dotýká témat prostupnosti společenstev a hranic, odolností, rolí hierarchie, empatie či v neposlední řadě tématu uměleckého gesta, jež je rozprostraněné v čase. Aktuálně dokončuje doktorské studium na Akademii výtvarných umění v Praze, je zakládající členkou kolektivu Offcity a do července 2024 působila jako programová ředitelka GAMPY – Galerie města Pardubic.
www.160cm.me
Vizuální umělec a pedagog, absolvent ateliéru intermediální tvorby Jiřího Příhody na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 2024 úspěšně zakončil doktorské studium pod vedením Dušana Zahoranského. Jeho práce mohou být popsány jako „prostorové situace“ utvářené nejčastěji objektem, videem a instalací. Společné projekty s Matejem Al-Ali, Petrem Dubem nebo Romanem Štětinou prověřují různé formy umělecké spolupráce nebo kriticky zasahují do veřejného prostoru. Moravec je finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého (2008), Ceny Exit (2009), laureátem Ceny Václava Chada (2015) a Gascar Prize (2017). Jeho práce jsou prezentovány v českém i mezinárodním kontextu Věnuje se architektuře výstav a od roku 2015 působí jako pedagog na KVKTT v Hradci Králové. V posledních letech realizoval samostatné výstavní celky Poznámky o vzducholodích (KGVU Zlín, 2017), Hranice shora neviditelná (GAFU Ostrava, 2018) a Manuport (Galerie Rudolfinum Praha, 2020), související s jeho disertační prací Krize vize.
www.tomasmoravec.cz
Krize vize / Architektura představ a topografie jejich realizací by Tomáš Moravec
Tělovýchovná 748
155 00 Praha 5 - Řeporyje
info@bubec.cz
+420 777 201 941